Public Art Project

Projekt VODA A ëIVOT

ãVäechno povstalo z vody. Voda je z‡kladn’m materi‡lem, surovinou kaìdŽ kultury a z‡kladem kaìdŽho tžlesnŽho nebo duchovn’ho vùvoje.

Vyjeven’ tajemstv’ vody by ozÞejmilo, ìe väechny spekulace vedouc’ k v‡lce, nen‡visti, z‡visti, n‡sil’ a sporóm jsou zcela absurdn’. Znamenalo by to konec väech zpósobó nadvl‡dy a uzn‡n’ individualismu v jeho nejvùstiìnžjä’ podobž.

Cestou pÞirozenž prob’haj’c’ oxidace (studenŽho spalov‡n’) je moìnŽ vyr‡bžt energii a vytv‡Þet nes‹etnŽ varianty l‡tek. To móìe nad‡le stimulovat rozvoj pouze ze vzduchu a vody.

Je tedy zÞejmŽ, jak se ‹lovžk móìe st‡t p‡nem stejnž jako sluìebn’kem veäkerŽho stvoÞen’. NicmŽnž uìit’ tŽto moìnosti je balancov‡n’m na ostÞ’ noìe a jedna chyba by väe mohla svrhnout do propasti.

‰lovžk, kterù ch‡pe tvór‹’ pÞemžnu, je jako bóh. ‰lovžk, kterù j’ manipuluje pro svŽ vlastn’ c’le, je sluìebn’kem “‡bla a móìe zni‹it celù svžt.Ò
Viktor Schauberger

Voda a ìivot je umžleckù vùstavn’ a realiza‹n’ projekt pro moravskù vodn’ svžt. Jeho z‡kladn’ c’le jsou:

. Rozv’jen’m mimoÞ‡dnùch fyziologickùch struktur, existuj’c’ch v krajinnùch
œtvarech ‹eskùch pÞ’rodn’ch chr‡nžnùch œzem’, PÛIPOMENOUT VøZNAM
VODY PRO ëIVOT JAKO TAKOVø.

.ò‹ast’ na Þeäen’ problŽmó tžchto œzem’ a jejich okol’ POMOCI ZçCHRA-
N VODY A ëIVOTA zde i obecnž, a to nach‡zen’m adekv‡tn’ch uìitnùch
konceptó a modeló pro vztah voda a ìivot ‹lovžka.

Do œzem’ budou zv‡ni umžlci, zabùvaj’c’ se pÞedevä’m umžn’m a designem v pÞ’rodž a pÞ’rody. St‡vaj’c’ jedine‹nŽ a minim‡lnž evropsky vùznamnŽ prvky vodn’ cirkulace, ekosystŽmy a krajinnŽ prvky tžchto moravskùch œzem’ budou umžlci zvùrazËov‡ny a umžlci budou takŽ, v n‡vaznosti na potÞeby œzem’ a jeho obyvatel a ve spolupr‡ci s holistickùmi vždci a odborn’ky, navrhovat novŽ modely uspokojov‡n’ lidskùch potÞeb, a to modely pÞin‡äej’c’ vyää’ harmonii mezi ‹lovžkem a pÞ’rodou.

PÞi pÞedpokl‡danŽm rozvinut’ projektu kolem moravskùch Þek by na jeho realizaci mžli participovat ve velkŽm mžÞ’tku ‹eät’ umžlci, vždci a odborn’ci, vùznamn‡ œ‹ast je väak o‹ek‡v‡na takŽ od umžlcó, vždcó a odborn’kó zahrani‹n’ch.

PÞedevä’m by to mžli bùt ti, kteÞ’ hledaj’ novŽ a plnžjä’ moìnosti komunikace s veÞejnost’, v‹etnž napÞ. spolupr‡ce se zastupitelskùmi org‡ny na konceptech prostorotvornùch, ob‹anskŽ vybavenosti apod. Resp. ti, kteÞ’ hledaj’ moìnosti satisfakce pÞin‡äej’c’ œ‹asti na ìivotž spole‹nosti a na takovŽm formov‡n’ historickŽho prostÞed’, kterŽ je adekv‡tn’ poznatkóm dneän’ doby a poìadavkóm pÞ’ät’ho ìivota.

Ti, jejichì tvorba je dnes nazùv‡na design v pÞ’rodž a pÞ’rody nebo design v krajinž a krajiny a kteÞ’ hledaj’ a prosazuj’ komplexn’ Þeäen’. To je takov‡ Þeäen’, kter‡ vych‡zej’ z co nejœplnžjä’ho pozn‡n’ a pochopen’ vz‡jemnùch vztahó a souvislost’ prvkó a jevó byt’ a z jejich co nejoptim‡lnžji vyv‡ìenŽho pod’lu ve vùslednŽm designu.

ò‹ast zahrani‹n’ch partneró pÞedj’maj’ svùm rozsahem a obsahem jak vùchodiska projektu, tak i jeho c’le: evropskù vùznam zachov‡n’ moravskŽho vodn’ho svžta a celolidskù vùznam problŽmu, resp. potÞeba mezin‡rodn’ œ‹asti na jeho Þeäen’ pro zviditelnžn’ problŽmu a projektu, pÞenos celosvžtovùch zkuäenost’ a z’sk‡n’ potÞebnŽ podpory.

K pojmu umžn’ a design v pÞ’rodž / pÞ’rody

Projekt Voda a ìivot - se soustÞed’ na aspekty vztahó mezi pÞ’rodou, umžn’m a vždou ve snaze o za‹lenžn’ se do sou‹asnŽ diskuse tùkaj’c’ se problematiky ìivotn’ho prostÞed’, lidskŽ existence a z‡kladn’ch zÞeteló ìivota obecnž. Z hlediska umžleckŽho se tento krajinnù projekt prim‡rnž orientuje na artefakty vytv‡ÞenŽ formou propojov‡n’ tŽmat pódy, vody, rostlin a organickùch forem ìivota, jakoì i pracemi, jeì vych‡zej’ z rotace Zemž v kosmu a pohybu vody.

Umžn’ a design v pÞ’rodž a pÞ’rody jako tematickù z‡mžr je definov‡n diferen‹n’mi intencemi a c’li. Jako svŽho druhu nejvùznamnžjä’ je zde nut-no jmenovat Land Art, jenì pojmenov‡v‡ a pÞibliìuje jeden z aspektó americkŽho umžn’ v pÞ’rodž a za jej’ soubžìnŽ œ‹asti, a sice v mnohùch pÞ’padech formou obsaìnùch umžleckùch prac’, jakoì i z‡sadn’ch z‡sahó do pÞ’rody, a d‡le Art in Nature, jenì je sp’äe popisem ekologickŽ varianty vùäe uv‡džnŽho umžleckŽho smžru. Definice Art in Nature byla poprvŽ formulov‡na na za‹‡tku 90. let. Jej’m c’lem bylo soustÞedit sou‹asnŽ umžleckŽ smžry zakl‡daj’c’ se na vn’m‡n’ a ch‡p‡n’ pÞ’rody. Bylo zÞejmŽ, ìe Art in Nature bude slouìit coby reprezentace smžró a c’ló tžch nejróznžjä’ch skupin a generac’ umžlcó zabùvaj’c’ch se jak tvorbou v r‡mci pÞ’rody, tak i za‹leËov‡n’m pÞ’rody do kreativn’ho procesu po‹’naje 80. lŽty aì po dneäek.

Umžlci a vždci spolupracovali v oblasti, jeì je dnes definov‡na jako design v pÞ’rodž/pÞ’rody a design v krajinž/krajiny, a to pÞedevä’m ve smyslu architektonickŽho a soci‡ln’ho elementu. Jako sou‹asnù evropskù pÞ’klad umžn’ v pÞ’rodž a paraleln’ho za‹leËov‡n’ pÞ’rody do umžn’ lze uvŽst sochaÞskù projekt Nordland, jenì se nach‡z’ v severn’ ‹‡st Norska. Jako dalä’ je nutno uvŽst krajinnou vùstavu Trilogy, jeì se konala v lŽtž 1996 v D‡nsku.

Krajina je veÞejnùm m’stem zahrnuj’c’m väe kolem n‡s: reliŽf mžst, kultury, reliŽf pÞ’rody. Ten s‡m existuje pouze ve fragmentech: väe je totiì kultivov‡no ‹lovžkem. Krajina je nžco jen tžìko popsatelnŽho slovy. ReliŽf ‹i krajina kultury je jasnùm a konkrŽtn’m vyj‡dÞen’m naä’ väeobecnŽ kultury a jej’ historie. V nžm nach‡z’ ìivot svój nejsilnžjä’ odraz: reliŽf kultury je totiì st‡le jeätž v’c neì jen pÞehl’dka pomn’kó naäeho vùvoje, zdokonalov‡n’ a dosaìenùch œspžchó. PÞ’roda v Evropž existuje jiì jen ve fragmentech, oväem tyto pÞ’rodn’ a semi-pÞ’rodn’ ‹‡sti krajiny hraj’ dóleìitou roli v ochranž toho nejz‡kladnžjä’ho pro n‡ä ìivot a existenci. Dalä’ redukce by znamenala z‡sadn’ ztr‡tu.

Nejvžtä’ pod’l neponi‹enùch ‹‡st’ pÞ’rody maj’ na kontinent‡ln’ ‹‡sti Evropy oblasti kolem pramenó Þek Labe, Nisa, Odra, Morava, Dyje a Vltava, z nichì vžtäina se nach‡z’ v centr‡ln’ oblasti Evropy, ‰eskŽ republice. Jedine‹nŽ partie jsou pak pÞi toku Þeky Moravy ve stÞedomoravskŽm regionu, jehoì reliŽf je vodou vùraznž formov‡n a pÞ’kladnž dokumentuje historii vody, ìivota a lidskŽho os’dlen’: moÞe, ledovce, podzemn’ oce‡ny, migruj’c’ a meandruj’c’ ramena Þeky, ponornŽ potoky, jeì utv‡Þej’ krasovŽ v‡pencovŽ jeskynž a mnohŽ dalä’ jedine‹nŽ doklady cirkulace vody a jej’ho vlivu na utv‡Þen’ Zemž a kultury.

ZemžpisnŽ okolnosti spojenŽ s tžmito Þekami, kterŽ jsou zdrojem vody pro stÞedn’ Evropu, byly jedn’m z impulzó pro realizaci projektu Voda a ìivot a pro vùbžr jeho lokace. MoravskŽ a ‹eskŽ podzemn’ vody, prameny a poslŽze Þeky ovlivËuj’ ìivot mnoha dalä’ch zem’: Nžmecka, Polska, Slovenska, Ma“arska, Jugosl‡vie, Rumunska, Bulharska, Rakouska a moìn‡ i It‡lie. Z tohoto hlediska nabùvaj’ tyto vodn’ z‡sob‡rny, Þ’‹n’ prameny a voda ve vùäe uvedenùch Þek‡ch mezin‡rodn’ho hodnotovŽho vùznamu.

Hled‡n’ rozd’lnŽho ch‡p‡n’ pÞ’rody a umžn’ nen’ nijak vùvojovž novŽ. Formuje celou historii kultury. Z‡kladn’m aspektem kulturn’ho vùvoje je prezentace dialogu mezi vnžjä’ pÞ’rodou a t’m, co z pÞ’rody je v n‡s, dialogu mezi ìivo‹iänùm aspektem lidstva a jinùmi vysoce vyvinutùmi tvory. T’mto zpósobem se umžn’ a vžda spole‹nž pod’l’ na architektonickŽm uspoÞ‡d‡n’ krajiny. Masky kmenovùch kultur mohou bùt povaìov‡ny za jeden z nejpóvodnžjä’ch pÞ’kladó dialogu mezi lidstvem a pÞ’rodou. Pouì’v‡n’ a zdokonalov‡n’ pÞ’rodn’ch materi‡ló je pak vùrazem shody, resp. œrovnž shody, mezi vnžjä’ pÞ’rodou a pÞ’rodou v n‡s.

PÞ’rodn’ elementy kultury masek se dnes jiì v dósledku civilizace opÞenŽ o prioritn’ akceptaci hmoty tŽmžÞ vytratily: jej’ podstatnŽ ‹‡sti n‡m dnes chyb’ jak v kaìdodenn’m ìivotž ve mžstech, tak i v r‡mci naäich konstruktó smžÞuj’c’ch z mžst ven aì do tžch nejvzd‡lenžjä’ch a nejniternžjä’ch m’st väeobecnŽho prostoru, jakoì i do pÞirozenùch elementó reliŽfu naä’ kultury. Tento fakt je povaìov‡n za kl’‹ovù po‹‡te‹n’ impulz krajinnŽho projektu Voda a ìivot.

Moravskù vodn’ svžt, projekt Voda a ìivot a nov‡ kultura byt’

Moravskù vodn’ svžt m‡ svou unik‡tn’ perlu v dobÞe udrìovanŽ struktuÞe pÞirozenùch vodn’ch tokó, próto‹nùch i slepùch ramen a z‡plavovùch œzem’ n’ìinnŽ oblasti kolem stÞedn’ ‹‡sti Þeky Moravy - pÞ’rodn’ chr‡nžnŽ oblasti evropskŽho vùznamu LitovelskŽ Pomorav’ a v na ni bezprostÞednž navazuj’c’ a z n’ vyróstaj’c’ hornatŽ oblasti - jedine‹nž zachovalŽm œzem’ protkanŽm s’t’ jeskynn’ch systŽmó, pod kterùmi se ukrùv‡ tis’ce let star‡ voda a v nžmì se tvoÞ’ voda dalä’.

Toto celistvŽ, velmi róznorodŽ œzem’ m‡ obrovskù vùznam jako velkoploänù prvek ekologickŽ stability, d’ky kterŽmu se jeätž st‡le daÞ’ kompenzovat negativn’ dopady lidskŽ civilizace na moìnosti ìivota a neutralizovat vlivy koncentrace os’dlen’ a prómyslu.

Na tomto relativnž malŽm œzem’ se takŽ nach‡zej’ mimoÞ‡dnŽ stopy dokumentuj’c’ vùvoj Zemž od nejstarä’ historie po dneäek a takŽ mimoÞ‡dnŽ stopy i artefakty dokumentuj’c’ historii ‹lovžka a kultury nejmŽnž od doby cromagnonskŽ aì po dneäek.

PÞedevä’m pak tvoÞ’ toto œzem’ vùznamnou z‡sob‡rnu a pÞ’pravnu novŽ vody, jej’ì vùznam a cena pro ‹lovžka a pro ìivot obecnž s pokra‹uj’c’m industri‡lnž - devasta‹n’m rozvojem civilizace prudce stoup‡.

Tento vodn’ svžt v m’stech bùvalùch moÞ’ kolem stÞedn’ho toku Þeky Moravy, s vodami vznikaj’c’mi v mimoÞ‡dnŽm hornatŽm œzem’ a ukl‡daj’c’mi se v navazuj’c’ n’ìinnŽ oblasti s p’s‹itùmi n‡nosy, je zÞetelnou vùzvou a pÞ’mo demonstra‹n’m modelem pro œvahy o orientaci dalä’ existence lidstva. Na pÞ’kladu tŽto Þeky, jej’ historii a historii lidskŽho os’dlen’, vlivu jej’ch vod na ìivot v postupnž navazuj’c’ch œzem’ch Evropy v Podunaj’ a u ‰ernŽho moÞe, kam jej’ vody œst’, lze navrhnout a zdóvodnit strategii pÞ’stupu k vod‡m pro budoucnost.

Evropsky vùznamnŽ jsou väak i Odra, Dyje, Labe, Vltava, a dalä’ moravskŽ a ‹eskŽ Þeky a jejich povod’. Je zn‡mo, ìe ‰esk‡ republika je rozvod’m Þek tekouc’ch pÞes mnohŽ evropskŽ zemž do tÞ’ moÞ’: ‰ernŽho, BaltskŽho i Severn’ho. Stejnž jako nžkterŽ dalä’ Þeky pramen’c’ v jinùch zem’ch protŽkaj’ podstatnou ‹‡st’ Evropy. A jen voda pÞin‡ä’ ìivot.

Je jiì takŽ akceptov‡no a obsahem v’ce mezin‡rodn’ch projektó, ìe Þeku je tÞeba chr‡nit od pramene i s jej’mi pÞ’toky. Situaci väak nelze Þeäit pouhùmi ochrannùmi opatÞen’mi. I kolem pramenó Þek a zdrojó pitnŽ vody mus’ ì’t a ìij’ lidŽ a i ti maj’ pr‡vo ì’t alespoË v ur‹itŽm blahobytu. Budou-li toho cht’t nebo muset dosahovat ve svžtž dnes bžìnùmi zpósoby, bude Evropou protŽkat st‡le v’ce mrtvùch stok. Vùäe uveden‡ perla moravskŽho vodn’ho svžta se dnes z hlediska moìnost’ obstar‡v‡n’ potÞeb a blahobytu tamžjä’ch lid’ st‡v‡ perifŽri’. Nebudou-li zde nalezeny a pÞedevä’m uplatnžny novŽ koncepty uspokojov‡n’ potÞeb ‹lovžka, nebude tento jedine‹nù a vùznamnù vodn’ svžt zachr‡nžn, se väemi dopady pro okoln’ a n‡vazn‡ œzem’ a pro ìivot jako takovù.

Pr‡vž zde, v tomto mimoÞ‡dnŽm a pÞ’mo väestrannž modelovŽm œzem’ je vhodnŽ za‹’t s hled‡n’m a uplatËov‡n’m modeló adekv‡tn’ho byt’ ‹lovžka v krajinž dominantn’ vodou. Proto pr‡vž toto œzem’ bylo vybr‡no jako startovn’ pro celù projekt Voda a ìivot.

Voda a ìivot a region‡ln’ z‡jmy Od roku 1991 prob’h‡, iniciov‡no mžsty a obcemi, okresn’mi œÞady a pÞ’sluänùmi ministerstvy ‰R, mapov‡n’ regionu stÞedn’ Moravy. Pod veden’m dr. V’ta DvorskŽho, pósob’c’ho nyn’ v novž vzniklŽ Region‡ln’ agentuÞe pro rozvoj stÞedn’ Moravy se s’dlem v Olomouci (Regional Development Agency for Central Moravia), jsou zpracov‡v‡ny studie zkoumaj’c’ dispozice a navrhuj’c’ moìnosti rozvoje tohoto regionu. Na tžchto ‹innostech se pod’lel Jaroslav Kabilka osobnž a tyto ‹innosti rovnžì podporovala vhodnùmi formami i j’m Þ’zen‡ nadace MITE.

Stžìejn’m obsahem jeho pod’lu na tžchto aktivit‡ch je snaha eliminovat ohroìen’, kter‡ jsou do takovùchto prac’ vn‡äena dnes pÞevaìuj’c’m parci‡ln’m pÞ’stupem, snaha uplatnit v nich holistickù pÞ’stup. KonkrŽtnž jde o mapov‡n’ interakc’, vz‡jemnùch souvislost’ a z‡vislost’ veäkerùch aspektó ìivota a jejich proporci‡ln’ uplatnžn’ v modelu Þeäen’.

Mnoho potÞebnùch krokó vytv‡Þej’c’ch dispozice pro realizaci navrìenùch modeló Þeäen’ jiì bylo u‹inžno. Pro pomoc tomuto a takovùmto œzem’m obecnž a pro zav‡džn’ adekv‡tn’ch forem ìivota v nich byla napÞ’klad z’sk‡na vùznamn‡ pozornost poslancó pÞ’sluänŽho vùboru Parlamentu ‰R. Na podkladu dŽletrvaj’c’ch kontaktó mezi t’mto vùborem a nadac’ MITE bylo pÞipraveno jejich vùjezdn’ zased‡n’ k tŽto problematice. Uskute‹nilo se v œzem’, kterŽ je navrìeno pro nastartov‡n’ projektu Voda a ìivot. Velice by prospžlo jasnŽ a dóraznŽ stanoven’ nejen ochrany, ale takŽ zpósobu podpory st‡tu tžmto œzem’m, kter‡ zajiäéuj’ vodu a dalä’ prioritn’ potÞeby pro ìivot ‹lovžka. Je nezbytnž nutnŽ, aby tyto ot‡zky byly Þeäeny v z‡sadn’ strategii existence st‡tu a organizace ìivota jeho obyvatel, œstavou po‹’naje, a aby se tyto z‡sady prom’taly i do väech z‡konó a niìä’ch legislativn’ch pÞedpisó.

Vùraznou podporou a dalä’m krokem pro Þeäen’ problŽmó œzem’ mžlo bùt zaloìen’ Region‡ln’ agentury pro rozvoj stÞedn’ Moravy (Regional Development Agency for Central Moravia). Jej’ role by mžla odpov’dat roli podobnùch agentur v zem’ch EU a takŽ deklarovan‡ n‡plË jej’ ‹innosti se o metodiku EU z‡sadnž op’r‡. TakovŽ agentuÞe jako koncep‹n’mu pracoviäti, zprostÞedkuj’c’mu mŽdiu a koordin‡toru rozvoje pÞ’sluä’ z‡sadn’ role v pÞ’pravž a realizaci projektó v regionu.

Proto byla RDA logicky navrìena a v œvodn’ch realiza‹n’ch kroc’ch projektu œ‹astnžnùmi potvrzena za hlavn’ho organiza‹n’ho garanta projektu Voda a ìivot. K dneän’mu dni se väak prokazuje, ìe tuto roli bohuìel zat’m nen’ schopna plnit a zajiäéovat tak z‡jmy subjektó regionu ve vztahu k projektu Voda a ìivot a jeho chodu. Projekt Voda a ìivot na podkladu umžleckŽ a vždeckŽ invence a mezin‡rodn’ho z‡jmu m‡ bùt pÞ’nosnùm pro turistiku, aplikaci novùch technologi’ a mnohŽ dalä’. V souhrnu pro Þeäen’ komplikovanùch ot‡zek ìivota œzem’, v mnohŽm pÞesahuj’c’ch s’ly obyvatel regionu i jim poplatnùch st‡tn’ch instituc’.

Realizace krajinnŽho projektu Voda a ìivot je tak rozhodnùm doplnžn’m navrìenùch region‡ln’ch modeló a projekt by mžl pÞispžt i k vžtä’ senzibilitž obyvatel vó‹i ìivotn’mu prostÞed’ a prioritn’m potÞeb‡m jejich ìivota. Na mezin‡rodn’ œrovni tak bude vyv’jen modelovù charakter takovùch Þeäen’, kter‡ by mohla napomoci k zajiätžn’ potÞebnŽ ochrany rovnov‡hy v pÞ’rodž pÞi sou‹asnŽm zohlednžn’ poìadavkó a potÞeb ‹lovžka.

Projekt Voda a ìivot: Ûeäen’ problŽmó œzem’ a obecnŽ dopady

Ve spolupr‡ci se samospr‡vami a st‡tn’ spr‡vou budou v r‡mci projektu Voda a ìivot vyb’r‡ny n‡mžty a navrhov‡ny a Þeäeny novŽ prostorovŽ a materi‡lovŽ koncepty, kterŽ d’ky aplikaci novùch technologi’, na z‡kladž novùch podm’nek a novùch soci‡ln’ch vztahó mohou pomoci naj’t konkrŽtn’ a adekv‡tn’ modely byt’.

V krajin‡ch vzniknou modely, jeì v sobž pojmou konstruktivn’ myälenkovŽ i konkrŽtn’ z‡rodky radik‡lnž novŽho konceptu, harmonickŽho pósoben’ ‹lovžka v krajinž. Pomohou biologickùm obrannùm a ochrannùm systŽmóm udrìuj’c’m ekologickou stabilitu, pomohou zachov‡n’ zdrojó z‡sadn’ch ìivotn’ch potÞeb, jako je napÞ’klad voda ‹i vzduch a sou‹asnž pomohou nalezen’ adekv‡tn’ch cest uspokojov‡n’ potÞeb a rozvoje regionu. Speci‡ln’ skulptury a artefakty, kterŽ umžlci pro ta kter‡ m’sta navrhnou a vytvoÞ’, budou slouìit takŽ jako dalä’ pozv‡nky pro n‡vätžvu tžchto krajinnùch oblast’ a m’st inspirac’. Po ur‹itŽ n‡bžhovŽ dobž tak lze po‹’tat s mnoha dodate‹nùmi tuzemskùmi i zahrani‹n’mi n‡vätžvn’ky.

To umoìn’ dostate‹nž saturovat rozvoj a potÞebnou ziskovost k turistice v‡zanùch a navazuj’c’ch sluìeb a vùrob. Dnes nemohou bùt smysluplnž a plynule provozov‡ny, coì zase zpžtnž omezuje n‡vätžvnost, pracovn’ pÞ’leìitosti a dalä’ a v kone‹nŽm dósledku moìnost udrìet obydlenost œzem’ i potÞebnou pŽ‹i o nžj. Vùsledky projektu Voda a ìivot by mohly bùt pÞ’kladem nejen pro zmiËovan‡ œzem’, nùbrì i pro pl‡nova‹e krajin a prostoró a jinŽ postindustri‡ln’ designŽry v celŽ ‰R i v mezin‡rodn’m mžÞ’tku.

Samo tŽma voda a ìivot, vùznam vody pro ìivot a jej’ spiritu‡ln’ smysl by pak mnohŽ z umžlcó, n‡vätžvn’kó, ale i väech jakkoliv na projektu zœ‹astnžnùch a j’m nžjak dot‹enùch mžly podn’tit k œvah‡m o smyslu naä’ existence a moìn‡ i k pÞehodnocen’ jejich vztahu k vodž i jinùm z‡kladn’m aspektóm byt’.

òdaje o veden’ projektu Voda a ìivot a spolupracuj’c’ch

Z‡sadn’ pr‡va a odpovždnosti k projektu n‡leì’ jeho autoróm. Autory zastupuj’ Thomas BŸsch a Jaroslav Kabilka, pÞi‹emì jsou opr‡vnžn’ ‹init tak samostatnž. V r‡mci dokon‹en’ pÞ’prav a realizace a ve smluvnž upravenŽm rozsahu budou adekv‡tnž pr‡va a odpovždnosti pÞen‡äeny na dalä’ partnery.

Realizace projektu probžhne pod celkovùm veden’m Thomase BŸsche (kur‡tor a umžlec, Berl’n) a Jaroslava Kabilky (poradce, holistickù designŽr, Þeditel nadace MITE, Olomouc) ve spolupr‡ci s KateÞinou Pavl’‹kovou (Sorosovo centrum sou‹asnŽho umžn’-Praha), Anton’nem Mareäem (vùtvarn’k a pÞekladatel, Mnichov) a Nicolou Astaem (vùtvarn’k a kur‡tor, Ben‡tky).

Rada projektu Voda a ìivot: ò‹ast byla a je nad‡le projedn‡v‡na s celou Þadou nejen v umžleckŽm svžtž vùzna‹nùch osob a vžtäina z d‡le uvedenùch ji jiì z‡vaznž pÞisl’bila: Jan Hoet, Þeditel Muzea van Hedendaagse Kunst, Gent, Belgie, Denys Zacharopoulos, Þeditel Domaine De Kerguekennec, LocminŽ, Francie, Alessandra Page, kur‡torka, Mil‡no, It‡lie, Jeanne Greenberg, Art Advisory, New York, USA, Katharina Koskina, kur‡torka, AthŽny, Ûecko, Vžra Jirousov‡, kriti‹ka, Praha, ‰R, Alanna Heiss, Þeditelka, Institute for Contemporary Art, New York, USA, Gerardo Mosquera, Havana, Cuba.

Póvodn’mi z‡kladn’mi partnery pro spolupr‡ci z ‰R byli sjedn‡ni Region‡ln’ agentura pro rozvoj stÞedn’ Moravy se s’dlem v Olomouci a vydavatelstv’ Votobia spol. s.r.o. Olomouc. Vstupn’ dohoda o gener‡ln’m partnerstv’ pro organizaci projektu s Region‡ln’ agenturou nen’ naplËov‡na. Vydavatelstv’ Votobia, kterŽ je gener‡ln’m partnerem pro publikov‡n’ dokumentó o projektu, se jiì vùznamnž pod’lelo na vyd‡n’ katalogu k projektu a na prvn’ veÞejnŽ prezentaci projektu Voda a ìivot, kterou umoìnilo v r‡mci svŽho kniìn’ho veletrhu LIBRI 96.

O sponzorov‡n’ projektu jiì projevily z‡jem nžkterŽ firmy, o form‡ch jejich œ‹asti prob’haj’ jedn‡n’. Role gener‡ln’ho sponzora projektu zat’m ustavena nebyla. Bylo by vhodnŽ, kdyby se j’m stala nžkter‡ z velkùm firem pósob’c’ch v œzem’, ve kterŽm projekt startuje.

NžkteÞ’ dalä’ dosavadn’ partneÞi v œzem’: Okresn’ œÞad v Olomouci, refer‡ty ëivotn’ho prostÞed’ a Region‡ln’ho rozvoje a œzemn’ho pl‡nov‡n’, MžstskŽ a obecn’ œÞady Litovel, Konice, Boskovice, Olomouc, Cholina, B’l‡ Lhota, Mlade‹, Bouzov, átžp‡nov, StÞeË, Horka nad Moravou. D‡le Arboretum B’l‡ Lhota resp. VlastivždnŽ muzeum Olomouc, Spr‡va CHKO LitovelskŽ Pomorav’, Olomouc, Agentura pro ochranu pÞ’rody a krajiny ‰R, stÞedisko Olomouc, Povod’ Moravy a.s., z‡vod Horn’ Morava, Olomouc, ‰esk‡ speleologick‡ spole‹nost, ZO Mlade‹ a BÞezov‡, Zá AteliŽr, Sloup, UNIART-Pluh‡‹ek, Brno, StÞedisko ekologickŽ vùchovy SluË‡kov pÞi òMO, Olomouc a nadace SluË‡kov, Centrum pro komunitn’ pr‡ci programu Phare, kancel‡Þ Olomouc.

Zat’mn’ zahrani‹n’ partneÞi: Senatsverwaltung fŸr Wissenschaft, Forschung und Kultur, Berlin, Stiftung Starke, Berlin, NETural plaNET, Berlin Global Arts, Kassel, Jeanne Greenberg Art Advisory, New York.

Od po‹‡tku je projekt pÞipravov‡n s pomoc’ nadace MITE (Moravian Institute for Transpersonal Ecology) se s’dlem v Olomouci.

ProstÞednictv’m koordin‡tora Alexandra Oultona jiì MITE mimo jinŽ jednala o œ‹asti v projektu s nžkterùmi vždci a odborn’ky, pÞedevä’m z VelkŽ Brit‡nie. Z‡jem projevili: Yvan Rioux (elektromagnetickŽ efekty, vùzkum v’ró, Stroud), Simon Charter (n‡vrh‡Þ flowformó, antroposofista, Stroud), dlouhodobù partner MITE v projektu Living Water Mark Moodie (koÞenovŽ ‹ist’rny, Þeditel Camphill Water, Camphill Community, Oaklands Park), Andy Jones (n‡vrh‡Þ flowformó, Ruskin Mill), Aangus Gordon (Þeditel, Ruskin Mill, Nailsworth). ProstÞednictv’m Aleca Oultona byla zah‡jena rovnžì prvn’ f‡ze spolupr‡ce se svžtovou holistickou spole‹nost’ Scientific Medical Network, osobnž pak s ‹leny jej’ sekce VODA a d‡le s Budapeäéskùm klubem (The Club of Budapest). Dlouhodobžjä’m c’lem podpory projektu Voda a ìivot ze strany MITE je iniciovat vznik mezin‡rodn’ datab‡ze odborn’kó pÞes väechny aspekty vody. Jej’ Þ’d’c’ s’dlo móìe bùt v Olomouci anebo kdekoliv jinde, odkud bude moìnŽ podporovat rozvoj projektu Voda a ìivot a jemu podobnùch, a to nejen v ‰R, ale kdekoliv. Startem k dosaìen’ tohoto c’le by mohlo bùt ustaven’ z‡jmovŽ skupiny ze ‹lenó Scientific and Medical Network.

Z‡kladn’ ‹asovŽ œdaje o projektu

Projekt je pl‡nov‡n jako pžtiletù, s vlastn’ realizac’ od roku 1997 do roku 2001. Obdob’ œnor 96 aì lŽto 98 je vymezeno pÞ’pravnùm prac’m, v‹. akc’ potÞebnùch pro diskurz, stanoven’ z‡mžru a kone‹nŽ rozhodnut’.

Projekt startuje v oblasti LitovelskŽho Pomorav’, Z‡bÞeìsko BouzovskŽ pahorkatiny a DrahanskŽ vrchoviny, pÞedevä’m pak kolem krasovŽho œzem’ Þ’‹ek ápranžk a JavoÞ’‹ka, ve mžstž Litovli a okoln’m mikroregionu a takŽ v oblasti MoravskŽho krasu.

N‡slednž by se mohl rozprostÞ’t nejen do zat’m nekontaktovanùch m’st v tomto œzem’, ale takŽ na severn’ a jiìn’ tok Þeky Moravy a jej’ch pÞ’tokó, aì k pramenu Þeky, kolem Be‹vy ke krasovŽ oblasti v okol’ Hranic, do kvarteru Þeky Moravy u Tova‹ova apod.

V pÞ’padž z‡jmu i d‡le, napÞ’klad do PoodÞ’, Podyj’, na P‡lavu a postupnž k ‹eskùm Þek‡m. Projekt Voda a ìivot by väak mohl pÞinŽst potÞebnŽ podnžty i pro mnoh‡ dalä’ m’sta a jeho pÞ’nosy by mohly bùt uplatnžny glob‡lnž.

NžkterŽ realizovanŽ a pÞipravovanŽ kroky v projektu:

25. 10. 96 - prvn’ prezentace pro veÞejnost, tiskov‡ konference. Uskute‹- nila se na vùstaviäti Fl—ra Olomouc jako doprovodn‡ akce Kniìn’ho vele- trhu Libri 96, kterù pÞipravila s.r.o. Votobia.

K tiskovŽ konferenci byl autory vyd‡n, rovnžì ve spolupr‡ci se s.r.o. Votobia, reprezenta‹n’ katalog projektu Voda a ìivot.

27. 10. 96 - prezentace projektu pro œ‹astn’ky konference Inner Outer spole‹nosti Scientific and Medical Network. Toto jej’ prvn’ setk‡n’ v ‰R pÞipravil s pomoc’ MITE dr. Alec Oulton a uskute‹nila se v Kostelci nad ‰ernùmi Lesy.

Listopad 96 - œnor 97 dalä’ pÞ’pravnŽ kroky, pÞedevä’m jedn‡n’ o zajiätžn’ projektu s RDA Olomouc a Stiftung Starke, v‹. pÞ’pravy smluv a dalä’ch materi‡ló.

ònor 97 - zpracov‡n’ a pod‡n’ ì‡dosti na SCSò Praha o podporu projektu a nejbliìä’ch pÞipravovanùch akc’ (participace na programu EDO-97 Olo- mouc, n‡mžty SEV SluË‡kov a Arboreta B’l‡ Lhota).

28. 4. - 2. 5. 97 - Galerie Caesar, Olomouc, 3. 5. - 17. 5. 97 Arboretum B’l‡ Lhota, vùstavy a 2. 5. 97 cyklus pÞedn‡äek s uk‡zkami (Divadlo Hudby,Olomouc). Vùstavy a pÞedn‡äky zamžÞeny na osvžtlen’ pojmu umžn’ / design v pÞ’rodž a z pÞ’rody, projektu Voda a ìivot a jeho konsekvenc’, obecnž na vazby mezi sou‹asnùm umžn’m, vždou a lidskou existenc’. Vùstavy pÞipraveny z uk‡zek d‡nskùch projektó (projekt Krakamarken aj.) vedenùch Jornem Ronnauem, nžkolika uk‡zek prac’ ‹eskùch autoró a projektu prvn’ rostlinnŽ ‹ist’rny pro ‰R pÞipravenŽ spoluprac’ ‹eskùch a zahrani‹n’ch autoró. PÞedn‡äky: Umžn’ v pÞ’rodž a projekt Voda a ìivot (Thomas BŸsch), Water, the revolutionary stuff of the future (Alexandr Oulton), Umžn’ v krajinž, pÞehled vùvoje krajin- nùch realizac’ v ‹eskŽm umžn’ 60. - 90. let (KateÞina Pavl’‹kov‡), Historie, c’le a moìnŽ pÞ’nosy projektu Voda a ìivot (Jaroslav Kabilka). Akce v Olomouci byly realizov‡ny v r‡mci Ekologickùch dnó Olomouc EDO-97 na b‡zi spolupr‡ce se SEV SluË‡kov pÞi òMO, akce v B’lŽ Lhotž na b‡zi spolupr‡ce s Arboretem, obž jako podklad pro Þeäen’ konkrŽtn’ch n‡mžtó.

Je pÞipraveno pÞedstaven’ projektu, œzem’, n‡mžtó, zœ‹astnžnùch partne- ró a dalä’ch œdajó ve svžtovŽm mžÞ’tku na Internetu. Tato prezentace bude s rozvojem projektu rozäiÞov‡na a upravov‡na.

‰erven 97 - dokon‹en’ pÞ’pravy dispozic pro zah‡jen’ prac’ na specific- kùch umžleckùch n‡vrz’ch pro Arboretum B’l‡ Lhota (z‡jem jiì projevili JiÞ’ PÞ’hoda, Michal Sedl‡k, Miloslav Fekar a Emil Adamec, ‰R a Jorn Ronnau, D‡nsko).

Próbžh roku 97 - vùvoj prvn’ch konceptó a realiza‹n’ch n‡vrhó jednotlivùmi umžlci pro vybran‡ m’sta resp. n‡mžty ze startovn’ho œzem’. Vypracov‡n’ konceptó do jara 1998.

LŽto 98 - vùstava a konzultace konceptó a n‡vrhó na Moravž. N‡vätžvy a prvn’ pr‡ce na vybranùch projektech v œzem’.

LŽto 98 - mezin‡rodn’ symp—zium na tŽma Voda a ìivot za œ‹asti umžlcó, vždcó, ale i projektantó, technikó a dalä’ch.

PÞedpokl‡danŽ vùstupy projektu

pÞedn‡äky, interviews, talk shows, veletrhy, konference, komunikace pÞes internet
speci‡ln’ kongresy a konference k róznùm aspektóm tŽmatu Voda a ìivot, za œ‹asti umžlcó, vždcó, odborn’kó na problŽmy vod, speleologó, odbor- n’kó na turistiku apod.
performance, vùstavy, symp—zia, workshopy, prezentace
‹l‡nky, katalogy, sborn’ky, tŽmatickŽ a jinŽ publikace, odborn‡ pojed- n‡n’, n‡mžty, koncepty, studie, projekty
artefakty, funk‹n’ a aplikovanŽ funk‹n’ prvky, prostorov‡ Þeäen’, krajinnŽ œpravy, prvky vybavenosti a rozvoje œzem’

Prvn’ n‡mžty pro pr‡ce umžlcó a vždcó

Prvn’ n‡vrhy z‡stupcó samospr‡v a st‡tn’ spr‡vy a n‡mžty autoró z n‡vätžvy v œzem’ (* - n‡mžt je tÞeba provžÞit s opr‡vnžnùmi):

Litovel

- N‡mžst’ pÞed radnic’, zviditelnžn’ vody a vodn’ch tokó ve mžstž (Han‡ckŽ Ben‡tky)
- Are‡l u loveckŽ chaty naproti novŽ ‹isti‹ky u Þeky Moravy (pÞ’staviätž, c yklostezka)
- Are‡l u starŽho mostu pÞes Moravu, v‹etnž opuätžnŽho pozemku pÞi cestž z mžsta ven a nevyuìitŽho objektu
- Are‡l na obou bÞez’ch Moravy u propustž, ztv‡rnžn’ rekrea‹n’ho are‡lu v‹etnž hotelu, moìnosti koup‡n’ atd.
- UmžlŽ jezero u NovŽ Vsi (rekultivace lomu a pÞilehlŽho are‡lu)
- Are‡l u gymnasia a mžstskùch rybn’kó

Cholina

- BùvalŽ m’sto na tžìbu hl’ny naproti hÞbitova, prozat’mnž pouì’v‡no jako skl‡dka, zaj’mav‡ vegetace, malù rybn’k, moìnost œpravy vody
- Are‡l u loveckŽ chaty s opuätžnùm lomem a malùm, zne‹iätžnùm jez’rkem

B’l‡ Lhota

- Rekrea‹n’ are‡l v bl’zkosti rozdvojen’ Þeky, vzadu v lese (nad propust’) romantick‡ stavba v anglickŽm parku mezi Novùmi Z‡mky a TÞes’nem (Templ - Chr‡m pÞ‡telstv’)
- Rybn’‹ek pro kachny a ryby pod B’lou Lhotou
- TÞi stromy a paÞez v Arboretu
- Rybn’k v Arboretu

Mlade‹ / NovŽ z‡mky

- Are‡l krasovŽho kopce TÞes’na (vùvžr vody, NovŽ Z‡mky, romantickŽ stavby anglickŽho parku, jeskynž pÞ’stupnŽ veÞejnosti i filmov‡n’)
- Anglickù park od z‡mku ke kopci TÞes’nu s romantickùmi okraäluj’c’mi stavbami
- Ostrov pod Templem (soused’ s are‡lem B’l‡ Lhota - viz 1)
- Dan‹’ obora (are‡l kolem rybn’ka)

Konice

- Ochoz, pÞ’rodn’ pramen miner‡ln’ vody a celŽ œdol’ RakovskŽho potoka aì ke Krakovci*
- 2 jezera pÞed Konicemi na Romìi u mlùna Ohrady

PËovice

- Mimo are‡l obce maj’ vzniknout dvž nov‡ jezera, realizace do 1998
- Are‡l s lavi‹kami, amfite‡tr a džtskŽ hÞiätž v obci*

‰ervenka

- BùvalŽ hlin’ky (m’sta odbžru hl’ny pro d’lnu Lamer v Litovli) u NovŽho Dvoru, moment‡lnž zarostl‡ a zne‹iätžn‡ próto‹n‡ jez’rka maj’ bùt v pÞ’ät’ch 2 letech vy‹iätžna*

òsovsko

- Cyklistick‡ trasa lesem z Litovle do òsova pÞes ochrannŽ p‡smo (‹‡st mezin‡rodn’ cyklistickŽ trasy V’deË - Varäava)*

JavoÞ’‹ko

- NovŽ jeskynž kromž doposud pÞ’stupnùch pro turisty; pÞ’stup k 2. œrovni (?)*

Bouzov

- Pl‡novanŽ obnoven’ Þady 5 róznž velkùch rybn’kó mezi JavoÞ’‹kem a Bouzovem

‰echy pod Kos’Þem

- Z‡mek se sklen’kem /Orangerie/, arboretum (na seznamu UNESCO) se dvžma jezery*

Vrat’kov

- Are‡l, pÞehrada, pÞehradn’ hr‡z a m’sto za pÞepadem (vùpust’) v œdol’,*
- Opuätžnù kamenolom v œdol’ smžrem na Bžlou*
- Jeskynž (pro turisty nepÞ’stupnŽ)*

Sloup / áoäóvka

- V‡pencovù lom*
- Ofici‡ln’ jeskynž (poÞ‡d‡ny koncerty, lŽ‹ebnŽ pobyty pro alergickŽ džti, hÞiätž atd.)*

Boskovice

- Z‡mek s parkem*
- Sklen’k /Orangerie/ (vùstavy)*
- Hrad*
- Letn’ kino*

Horka nad Moravou

- Komplexn’ Þeäen’ are‡lu budouc’ho StÞediska ekologickŽ vùchovy ãSluË‡kovÒ.

SpecifickŽ

- Sty‹nŽ body trasy cyklostezek s Þekou Moravou a dalä’mi vodami, mŽnž zaj’mav‡ m’sta na trase

Mapa orienta‹nž zn‡zorËuje œzem’ zvolenŽ pro nastartov‡n’ projektu Voda a ìivot a m’sta prvn’ch n‡mžtó.

Thomas BŸsch
umžlec a kur‡tor, Berl’n
Jaroslav Kabilka
Þeditel nadace MITE