Zuzana átemberov‡, Veronika Tomanov‡, 
Karel Hlavni‹ka, Viktor TÞebickù

Prvotnž byla jedinùm veÞejnùm
prostorem krajina, novùm a
posledn’m je Internet.
UmžleckŽ d’lo vyËatŽ z krajiny
a vloìenŽ do s’tž vytv‡Þ’
kontrast mezi individualitou,
jedine‹nost’ krajiny a œplnou
otevÞenost’ celosvžtovŽ s’tž.
Pro charakter krajiny a jej’
nezamžnitelnost jsou ur‹uj’c’
z‡kladn’ prvky - aé pÞirozenŽ
‹i umžlŽ, vzniklŽ d’ky
lidskŽmu umu. V ãnaä’Ò
krajinž, stejnž jako v celùch
Sudetech, jsou jimi nžmeck‡
staven’, kde jsou tyto póvodn’
stavby ‹asto rozeb’r‡ny na
kusy, pÞedžl‡v‡ny, rozpadaj’
se, zaróstaj’, navracej’ se do
pÞ’rody a jen m‡lokdy jsou
trvale os’dleny. V naäem
projektu se celù proces
pÞemžny a rozkladu zrychl’ -
bžhem jednoho roku vybranù
objekt zaróst‡, schov‡v‡ se za
clonou rostlinstva, navrac’ se
k pÞ’rodž. Dalä’ staven’ jsou
pÞem’séov‡n’m do jinùch
prostÞed’ konfrontov‡na s
tv‡Þnost’ krajiny, ta pak s
m’stn’ architekturou; t’m
vynikne nepÞem’stitelnost
prvkó pro danou lokalitu
typickùch.

Objekty byly vybr‡ny v
oblasti, kde póvodn’
architektura miz’ velkou
rychlost’ jiì od konce v‡lky.