Thomas Kot’k, Julie Schulzov‡ PERCEPTION MACHINE II Praha je jedine‹nùm evropskùm mžstem pro róznorodost architektonickùch styló, kterŽ zde koexistuj’ ve vz‡jemnŽm souladu. Barokn’ pal‡ce se rozkl‡daj’ vedle modernistickùch budov, kterŽ soused’ s neogotickùmi domy. Vùsledek je ‹asto kr‡snù, ale tato róznorodost pÞedstavuje problŽm pro umžlce, kterù se chce pokusit o vytvoÞen’ umžleckŽho d’la, sochy, ur‹enŽ pro veÞejnù prostor. òkol vytvoÞit d’lo, kterŽ by se hodilo ke svŽmu okol’, aniì by negativnž poznamenalo integritu m’sta, kde se nach‡z’, je vskutku nelehkù. òspžch Þeäen’ nen’ z‡vislù jen na tom, jakŽ d’lo umžlec vytvoÞ’, ale kam m‡ bùt um’stžno. VelkŽ mnoìstv’ praìskùch lokac’ jsou m’sta architektonicky kompletn’ nebo tak historicky vùznamn‡, ìe jakùkoli dodatek by byl nev’tanùm z‡sahem do jejich intergrity. M’sto, kterŽ jsme zvolili na MalŽ Stranž, obsahuje naopak Þadu prvkó, kterŽ pÞ’tomnost veÞejnŽ plastiky podpoÞ’. Mezi ulicemi Snžmovn’ a U ZlatŽ studnž leì’ malŽ, bezejmennŽ n‡mžst’ trojœhelnŽho pódorysu, jehoì jeden œhel se prudce svaìuje doló smžrem k ValdätejnskŽmu pal‡ci. N‡mžst’, formov‡no historickùmi budovami a pal‡ci (barokn’mi a renesan‹n’m), m‡ intimn’ atmosfŽru i rozmžry, ale je zde dostatek prostoru pro citlivž ztv‡rnžnou a provedenou veÞejnou plastiku. PÞ’choz’ si na n‡mžst’ jako prvn’ poväimne kontrastu mezi horizontalitou fas‡d budov s jejich pravidelnùmi Þadami oken a architektonickùch detailó a svaìitùm charakterem dl‡ìdžnŽho n‡mžst’, jakoby vyvedenŽho z rovnov‡hy pro svŽ um’stžn’ na œpat’ pÞ’krŽho svahu. Tento rozd’l zdórazËuj’ tÞi vzrostlŽ stromy, vmžstnanŽ do nevelkŽho prostoru n‡mžst’. Dva z nich stoj’ na stejnŽ œrovni v horn’ ‹‡sti n‡mžst’ a tÞet’ v jeho doln’ ‹‡sti. Stromy pÞedstavuj’ vertikaln’ prvek oproti horizont‡lnž ‹lenžnùm fas‡d‡m okoln’ch domó. Jak stromy na n‡mžst’, tak um’stžn’ n‡mžst’ na svahu podtrhuj’ preciznost architektury tv‡Þ’ v tv‡Þ zd‡nlivŽ neuspoÞ‡danosti pÞ’rody. Protoìe lidŽ ìili v tŽto ‹‡sti Prahy po cel‡ stalet’, nelze dnes jiì Þ’ci, co zde existovalo pÞedt’m, neì mžsto vyrostlo do tŽto podoby, ale pÞ’roda je zde jeätž silnž pÞ’tomna i pod kamennùm dl‡ìdžn’m n‡mžst’. Naäe plastika spoj’ tyto aspekty do jednoduchŽ geometrickŽ formy, ve snaze vytvoÞit tak novù vztah mezi architekturou a krajinou. Dlouh‡ ocelov‡ ty‹ bude bezpe‹nž balancovat na speci‡ln’m podstavci a rozdžlovat ‹‡st n‡mžst’ podŽl svŽho sklonu. Na prvn’ pohled bude ty‹ st‡l‡, v rovinž, v souladu s okoln’mi fas‡dami a v kontrastu se svaìitùm charakterem n‡mžst’. Bude väak pohybliv‡ v ose, takìe pokud se s jedn’m ‹i druhùm koncem pohne, zmžn’ polohu, sleduj’ce pÞirozenou topografii n‡mžst’. Ty‹ bude natÞena jasnž ‹ervenou barvou, aby se odliäila od svŽho okol’ a byla zna‹kou, podtrhuj’c’ kontrasty mezi topografi’ m’sta a jeho architekturou, jak za dne tak v no‹n’ch hodin‡ch. Tato plastika nechce bùt prvek, jenì by se vmžäoval do kaìdodenn’ho ìivota n‡mžst’. Svou prostou pÞ’tomnost’ chce poukazovat na jedine‹nŽ subtilnosti tohoto m’sta. VytvoÞen’m plastiky, kter‡ m‡ za c’l vŽst otevÞenù dialog s charakterem ur‹itŽho m’sta, zachov‡me integritu jak m’sta, tak plastiky - naäe odpovž“ na vùzvu tvoÞit umžn’ pro veÞejnù prostor Prahy.